středa 29. července 2015

money can't buy us happiness

Je tu po dlouhé době fotící středa a já se s vámi dělím o další fotku. Ta myšlenka se mi v hlavě válela už nějakou dobu a myslím, že nikdy tak úplně nevymizí. Ano, jsou to peníze. Občas mě fakt štve, že je nemám. Říkám si, jak by mi bylo, kdyby. Co bych si koupila, kdyby. Ale pak mi dojde, že zas tak špatně na tom nejsem. A taky prostě věřím v to, ať už jsem naivní nebo ne, že když si za tím půjdu, jednou se mi to všechno splní. A co se štěstí týče, zatím, ťuk-ťuk, jak už jsem psala minule, se mě docela drží. Ani zlatá kreditka by mi tu radost, co ve mně je, nedokázala uchovat. Radost ze starýho kola, modrých vlasů, hrabání sena na brigádě, koupání v lomu, ... Prostě ten čas s milovanýma a to štěstí a volnost, ten pocit v duši, to prostě peníze zařídí jen na strašně krátký čas. A bez nich to umí být i opravdovější. A když je občas mám, jsou mi vzácný. V tom je asi to kouzlo nebohatosti. Co myslíte vy?

8 komentářů:

  1. Ta fotka je skvělá a s článkem máš naprostou pravdu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkuju, jsi hodná! a jsem ráda, že souhlasíš :)

      Vymazat
  2. velmi pekne napísané, súhlasím s tebou, tiež veľakrát rozmyslam, že kam by som mohla ísť, ale na druhej strane sa mi low-cost život páči :D snažím sa ťažiť z toho čo mám a ak príde niečo viac, aj si to viac vážim :)

    OdpovědětVymazat
  3. Píšu, píšu, píšu. ♥

    No dobře, Barunko...víš...co bych ti napsala, stejně všechno víš! Miluju tě!
    Tak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. áááááááááá, taky te miluju ♥!!!!!!

      Vymazat