never say never

{žiju, fotek bude spousta brzy}

Ta stará známá fráze je asi fakt pravda. Říkala jsem si, že...
- se snad nikdy nedokopu k hraní na kytaru (dokopala, konečně ♥)
- nenávidím bazén a prostě tam chodit nebudu, v nejlepším případě nikdy (už to není pravda)
- i kdybych na ten bazén zabloudila, nikdy tam nepůjdu sama a nebudu přece PLAVAT (šla, plavala, se sportovníma plavkama a potápěčskýma brýlema, a ono to bylo dokonce super!!)
- není možný, abych vydržela u nějakýho cvičení víc než 0 dní (JE)
- opravdu z celýho srdce nenávidím kolo (teď mám jedno děsně starý, jmenuje se Děda, miluju ho a jezdím s ním všude)

Ta 'nikdy' by mohla pokračovat ještě tak 100 let. Ale najednou se z nich stala jenom divná slova. Nepíšu sem, neomlouvám se, jsem totiž teď asi fakt šťastná a vím, že to zase vyprchá, ale taky vím, že dokuď to tady je, musím si to užít, co to jde. Děje se spousta krásnýho, je toho tolik, že nevím co napsat a mám pocit, že se musím uťukat do dřeva, aby to jen tak nezmizelo. Připadám si děsně živá. Doufám, že se máte krásně. Tak ve středu!
B.

happy new year

Ahoj. Doufám, že se máte všichni pěkně. Já za sebe můžu říct, že jsem teď docela spokojená. Dvatisícečtrnáctka byla moc fajn. Stalo se toho tolik. Za něco bych strčila hlavu do písku, ale je tu i pár věcí, ze kterých se těším.
 poznala jsem skvělý lidi
 objevila nová místa
 zažila jsem pár plesů, oslav, divadel, kin, koncertů,..
 nasávala jsem atmosféru pražského maratonu
 fotila jsem tolik krásných lidí a bylo mi přitom úžasně
četla jsem
 brigádničila
 nestíhala
 kavárničila
 piknikovala
 vařila
 smála se i plakala
 letní prázdniny byly za 1*
 mám řidičák
 taky mobil 21.století, haha
 začla jsem konečně chodit do fotícího kroužku
... jo a je mi 18 (a prý se tomu říká dospělost, aha)
....xyz....

A vám přeju, ať je vám krásně. Zároveň vám děkuju, že je vás tu už 50! Na FB dokonce přes 550! DÍK DÍK DÍK! ♥

feelin' gooood

Čauky mňauky. Já mám dnes tak krásný den. Je mi dobře, johohou. Možná píšu trošku jak mentál, ale mám potřebu to zařvat pořádně nahlas. Prostě se mi dnes dařilo, a jo, jsou věci co jsou naprd, a co mě trápí, ale prostě jsem si řekla, že těch dobrých věcí je taky dost, a že mi dnes bude dobře. A tak si zpívám a směju se. A víte co? Mám brigádu. -Dy. Dvě. Já. Já, co neumím mluvit s lidma, teď brigádničím v knihkupectví a víte co? Baví mě to a už nemám takovej strach. A zítra jdu s mýma nejlepšíma do kavárny na dortíky a kafíčka, a do divadla, a na punč, a budu vyrábět dárky, a víte co? Škola is over. Aspoň teda do konce roku 2014, peace! Mějte se krásně a užívejte vánoční čas! ♥

jó, a taky mám mobil! totiž, mobil 21.století a mám insta, hahihe!

pá ♥

counting flowers on the wall

Já si prostě myslím, že je to nemoc, to moje nestíhání. Tak a už je to venku. Ne vážně. Co s tím? Nestíhám, nestačím, mám 123456 plánů a -123456 času na ně. Jak se to děje? Já tomu nerozumím.

(mám to všecko na dosah. ((ve svých seznamech)) )

(jo a miluju Pulp Fiction<3)

vote

Ahooooj! Tak jsem už jsem zase doma. V posledních třech týdnech jsem pořád někde cestovala (=tak miliarda fotek co sem prostě musím dát, žejo). Tento článek je tedy zároveň takový pozdrav-už-z-domova a taky jaktoříct, no prostě prosící! Jsem ve foto soutěži a jediná věc, co musíte udělat, jestli mi chcete dát svůj hlas, je napsat do kolonky svůj email a kliknout na Hlasuj. Všem hodným duším děkuju převelice! <3

TADY